Tak jako existují nesmiřitelné tábory mezi sportovními fanoušky, existují i mezi řidiči. Zatímco jedni nedají dopustit na originální náhradní díly, druzí tvrdí, že se vyšší kvalita dá pořídit jinde a za nižší cenu. A zatímco jeden mění olej podle počtu najetých kilometrů uvedených v servisní knížce, druhý už po polovině uvedené vzdálenosti. Kdo má pravdu? Jak je to s nejčastějšími mýty, se kterými se můžete setkat?
Posbírali jsme pro vás pětici „kontroverzních“ tvrzení. Tady jsou – i s vysvětlením, jestli jsou pravdivá, či nikoli.
„S autem v záruce musíš jedině do autorizovaného servisu!“
Omyl. Velmi častý a v zásadě také finančně náročný. Díky takzvané blokové výjimce, která v Česku vstoupila v platnost v roce 2002, už není záruka vozu vázaná na prohlídky a opravy v autorizovaném servisu. Nezbytně nutné také není použití originálních náhradních dílů. Pokud servis dodrží servisní podmínky a použije kvalitativně rovnocenné náhradní díly, o záruku nepřijdete.
Kvalitativně rovnocennými díly rozumíme takové, jejichž kvalitu totožnou s originálním dílem může servis, respektive výrobce, doložit certifikátem. Právě certifikát slouží jako ochrana řidiče v případě, že by mu prodejce vozu odmítal uznat záruku, protože nepoužil originální díly.
Jak je to s originálními díly, jejich cenou a původem jsme řešili v článku: Originální díly versus nekvalitní (?) „čína“: Jak je to s náhradními díly?
„Když kupuješ pneumatiky, vybírej podle DOT ty nejnovější, jsou nejkvalitnější!“
Další omyl. Řidiči často a rádi řeší stáří nových pneumatik, stejně tak si některé firmy postavily obchodní model na tom, že prodávají „nové pneumatiky, které jsou kvalitnější“. Celý problém se točí okolo 12místného kódu na boční straně pneumatik. Jeho poslední 4 čísla označují týden (nikoli měsíc) a rok výroby. Najdete-li tedy na pneumatice označení 1116, znamená to, že vznikla v 11. týdnu roku 2016.
Někteří řidiči pak v obchodech požadují pneumatiky, které nebudou starší než jeden rok. S odůvodněním, že se jejich jízdní vlastnosti postupem času výrazně zhoršují. Není to pravda. Výrobce pneumatik Michelin dokonce přišel s „přepočtem“, kdy 1 rok skladování odpovídá zhruba 3 týdnům užívání. Pokud tedy výrobce pneumatiky skladuje běžným standardním způsobem, není třeba řešit, zda pořizuje pneumatiku rok, nebo tři roky starou.
„Dva roky starý olej? Tak ten už tam rozhodně nelej!“
Pravda, ale jen v případě, že hovoříme o již otevřeném balení oleje. V případě, že porušíte originální balení a olej „načnete“, zhruba po roce už bude kvůli vzdušné vlhkosti, kterou pohltil, téměř nepoužitelný. Nicméně v případě, že máte olej uložený v neporušeném originálním obalu na místě, které je suché tmavé a mimo přímé sluneční paprsky, vydrží v dobrém stavu zhruba 4 až 5 let.
Mimochodem, datum, které najdete na obalu, ve většině případů označuje datum plnění, nikoli datum, do kdy je olej použitelný. K tomuto datu tedy připočítejte 4 až 5 let.
Podrobně jsme se věnovali i výměně oleje a tomu, jak často ji provádět: Výměna oleje: Nedejte na rady výrobců a olej měnte častěji
„Štve tě drahá výměna filtru pevných částic? Tak ho nech odstranit a máš pokoj!“
Omyl. Odstraněním (nutno podotknout, že dle platné legislativy nelegálním) filtru vaše starosti nekončí, ale naopak začnou. 1. července 2016 totiž vstoupila v platnost nová metodika měření emisí a s ilegálně demontovaným částicovým filtrem legálně technickou kontrolou neprojdete.
A zatímco česká policie přítomnost částicového filtru nekontroluje, v Rakousku a Německu můžete za absenci DPF filtru vyinkasovat pokutu až 1000 Euro a okamžitý zákaz další jízdy. Zahraniční policisté (ne)přítomnost této součástky zjišťují poměrně rychle a snadno prostřednictvím termokamery.
Mimochodem, argumenty, že filtr pevných částic škodí motoru a výrazně zvyšuje spotřebu paliva, jsou liché. Přítomnost filtru je totiž brána v potaz už při návrhu tlumičů, se kterými obvykle tvoří jednu soustavu. Filtr tedy volnému průchodu plynů nebrání. A stejně tak nezvyšuje spotřebu paliva – k dodatečným vstřikům paliva při jeho regeneraci dochází jen zcela výjimečně.
„Originální díly jsou sice nejdražší, ale zároveň nejkvalitnější!“
Omyl. Ne vždy je to pravda. Automobilky totiž část komponent nechávají vyrábět u subdodavatelů, nevyrábějí je „in-house“. Takový subdodavatel je pak smluvně vázaný k tomu, aby originální díly s logem automobilky a číslem dílu dodával jen automobilce.
Nicméně už nikdo mu nemůže zakázat, aby stejně kvalitní díly, ze stejně kvalitních materiálů, které sjely ze stejné výrobní linky – jen neoznačené logem – nemohl prodávat nikoli v originálním balení výrobce aut, ale pod svou vlastní značkou. A výrazně levněji.
Paradoxně může dojít až k tomu, že je takový díl kvalitnější než samotný originál. Sám výrobce totiž díky dlouhodobým zkušenostem může vylepšit konstrukci, zesílit slabá místa produktu, plastové části nahradit kovem, který je odolnější… Navíc jako nakupující přesně víte, co kupujete a především od koho. U originálního dílu tuhle informaci nemáte.
S jakými dalšími mýty se setkáváte vy? Řekněte nám o nich v diskuzi.
